_ap_ufes{"success":true,"siteUrl":"maharashtragr.com","urls":{"Home":"https://maharashtragr.com","Category":"https://maharashtragr.com/category/ads/","Archive":"https://maharashtragr.com/2024/05/","Post":"https://maharashtragr.com/mhgr-cji-%e0%a4%b8%e0%a4%ae%e0%a5%8b%e0%a4%b0-%e0%a4%a0%e0%a5%87%e0%a4%b5%e0%a4%be-%e0%a4%b8%e0%a4%b0%e0%a5%8d%e0%a4%b5%e0%a5%8b%e0%a4%9a%e0%a5%8d%e0%a4%9a-%e0%a4%a8%e0%a5%8d%e0%a4%af%e0%a4%be/","Page":"https://maharashtragr.com/news/","Attachment":"https://maharashtragr.com/mhgr-cji-%e0%a4%b8%e0%a4%ae%e0%a5%8b%e0%a4%b0-%e0%a4%a0%e0%a5%87%e0%a4%b5%e0%a4%be-%e0%a4%b8%e0%a4%b0%e0%a5%8d%e0%a4%b5%e0%a5%8b%e0%a4%9a%e0%a5%8d%e0%a4%9a-%e0%a4%a8%e0%a5%8d%e0%a4%af%e0%a4%be/mhgr_barandbench_2024-05_7c1b7d2a-75a6-4c0d-969b-a21eab60066e_supreme_court_of_india__web_page_1600x-1/","Nav_menu_item":"https://maharashtragr.com/home-2/","Oembed_cache":"https://maharashtragr.com/d8de8f75417a8210e93651381ed85c36/","Wp_global_styles":"https://maharashtragr.com/wp-global-styles-blogsite/","Amp_validated_url":"https://maharashtragr.com/amp_validated_url/f35a90d719157b161a99020d92fcac51/","Adstxt":"https://maharashtragr.com/?post_type=adstxt&p=1086","App-adstxt":"https://maharashtragr.com/?post_type=app-adstxt&p=1084","Web-story":"https://maharashtragr.com/web-stories/romeo-and-juliet/"}}_ap_ufee राज्य उत्पादन शुल्क विभाग “Maharashtra state excise” - MH General Resource राज्य उत्पादन शुल्क विभाग “Maharashtra state excise” - MH General Resource

राज्य उत्पादन शुल्क विभाग “Maharashtra state excise”

“Maharashtra state excise” “Maharashtra Rajya Utpadan Shulk” “Darubandi Aani Utpadan Shulk” ब्रिटिश काळामध्ये या विभागात अबकारी विभाग असे संबोधण्यात येत होते. महसूल संकलित करण्यासाठी मद्यार्क “Alcohol”, ताडी “Tadi”, अफू “Afu”, गांजा “Ganja” व भांग “Bhang” इत्यादी बाबी नंतर प्रांतिक सरकारच्या नियंत्रणाखाली देण्यात आला व राज्यात महसूल मिळण्याच्या दृष्टीने उत्पादन शुल्क आकारण्याची पद्धत सुरू झाली. सन 1878 मध्ये मध्य व गुंगी या पदार्थाच्या व्यापारावर जादा महसूल मिळविण्यासाठी अबकारी कायदा अमलात आणण्यात आला.

Telegram Group Join Now

तदनंतर दारूबंदी अमलात आणण्यासाठी मुंबई दारूबंदी कायदा 1949 अमलात आणण्यात आला. दिनांक 16 जून 1949 रोजी दारूबंदी कायदा अमलात आल्यानंतर या विभागाचे नाव “दारूबंदी आणि उत्पादन शुल्क” “Darubandi Aani Utpadan Shulk” असे करण्यात आले.

भारतीय संविधान 166 अनुच्छेद महाराष्ट्र राज्य शासकीय कामकाज नियमित शासन शासन अधिसूचना सामान्य प्रशासन विभाग यांचेकडील दिनांक 28 डिसेंबर 1989 पाचवी सुधारित नियमावली 1989मध्ये अस्तित्वात आले त्यानुसार या विभागाचे “दारूबंदी आणि उत्पादन शुल्क” हे नाव बदलून “राज्य उत्पादन शुल्क” “Rajya Utpadan Shulk”असे करण्यात आले आहे.

या विभागाकडून खालील अधिनियमाची अंमलबजावणी करता येते.

महाराष्ट्र दारूबंदी अधिनियम 1949

महाराष्ट्र अफू ओढण्या बाबत अधिनियम 1936

महाराष्ट्र औषधी द्रव्य नियंत्रण अधिनियम 1959

मुंबई आणि मळी नियंत्रण अधिनियम 1956

नार्कोटिक ड्रग अँड साय्क्रोटोपीक अधिनियम 1985

2Rajya-Utpatadan-Shulka-Part-2

Related Posts

Maharashtragr| Promotion of wine industry| सन 2023-24 या वर्षाकरीता वाईन उद्योगास प्रोत्साहन या योजनेअंतर्गत निधी वितरीत करण्यास मान्यता देण्याबाबत..

वाईन उद्योगास प्रोत्साहन

हुंडा निषिद्ध कायदा, १९६१ | Dowry Prohibition Act, 1961

हुंडा ही लग्नाच्या वेळी मुलाकडून किंवा मुलीकडून विरुद्ध बाजूच्या कुटुंबाला देण्यात येणारी भेट आहे. ही भेट पैसे, मालमत्ता किंवा वस्तू सोने स्वरूपात घेतली जाते. Telegram Group Join Now [[भारत]भारतात हुंड…

महिलांचे संरक्षण घरगुती हिंसाचार अधिनियम, २००५ | Protection of Women from Domestic Violence Act, 2005

आधुनिक काळात मानवाच्या नीतिमूल्यातील घसरणीमुळे आणि वाढत्या औद्योगिक विकासामुळे स्त्रीची अशा वंदनीय अवस्थेतून दयनीय रूपात परिवर्तन झालेले दिसते. ह्याला पुरावा म्हणजे दररोज नित्य नवनवीन प्रकारचे होणारे स्त्री…

अनुसूचित जाती आणि अनुसूचित जमाती (अत्याचार प्रतिबंधक) दुरुस्ती कायदा, २०१५ | Scheduled Castes and Scheduled Tribes (Prevention of Atrocities) Amendment Act, 2015

अनुसूचित जाती आणि अनुसूचित जमाती (अत्याचार प्रतिबंध) कायदा, १९८९ (कायद्याचे योग्य नाव)[२] हा अनुसूचित जाती आणि अनुसूचित जमातींवरील अत्याचार आणि द्वेषपूर्ण गुन्हे रोखण्यासाठी लागू केलेला भारतीय संसदेचा एक कायदा आहे. हा…

कामाच्या ठिकाणी महिलांचा लैंगिक छळ (प्रतिबंध, प्रतिबंध आणि निवारण) कायदा २०१३ | Sexual Harassment of Women at Work (Prevention, Prevention and Redressal) Act 2013

कामाच्या ठिकाणी महिलांचा लैंगिक छळ (प्रतिबंध, प्रतिबंध आणि निवारण) कायदा, 2013 हा भारतातील एक वैधानिक कायदा आहे जो महिलांना त्यांच्या कामाच्या ठिकाणी लैंगिक छळापासून संरक्षण देण्याचा प्रयत्न…

Wine Sale in Super Mart | सुपर मार्केट किंवा वॉक-इन-स्टोअरमध्ये (Shelf in Shop) पद्धतीने वाईन ची विक्री

सुपर मार्केट किंवा वॉक-इन-स्टोअरमध्ये कुलूपबंद कपाटामधून (Shelf in Shop) पद्धतीने वाईन ची विक्री करण्याची संकल्पना राबविणे. नियमात दुरुस्ती करण्याकरिता प्रारूप अधिसूचनेवर हरकती व सूचना मागविण्याबाबत

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *